Jednou z typických lidských vlastností je strach z neznámého. Není tedy divu, že se lidé již od pradávna pokoušeli nejrůznějšími metodami předpovědět budoucnost. To byl počátek metod, jako jsou například astrologie, a s ní související horoskopy, nebo numerologie či víry ve zlatá čísla VIP čísla.
Vše se odvíjelo od toho, že se lidé snažili najít znamení, která ohlašovala, že se něco stane. Snažili se tedy vypozorovat, zda, kdy a co korelovalo s jakou událostí, ať už šlo například o postavení hvězd, let ptáků a podobně. Zde koneckonců najdeme i původ pranostik, které se používají dosud.
Bohužel naši předci tehdy ještě neznali pravidlo, že korelace neznamená příčina, tedy i když se například dané souhvězdí objeví na obloze, není to příčinou toho, že například přijde období dešťů. Jistě, období dešťů může obvykle vyjít na dobu, kdy dané souhvězdí na obloze září, avšak jeho příčina byla úplně jiná. A mohlo se snadno stát, že určité meteorologické jevy, například El Niňo, jej mohly pozdržet, nebo naopak uspíšit.
Zajímavé však je, že se tato víra u některých lidí udržela až dodnes. Stále se najdou lidé, kteří přísahají na staré pranostiky či pověry. Věří, že budou mít špatný den, když jim černá kočka přeběhne přes cestu, nebo že budou mít sedm let smůly, když se jim rozbije zrcadlo. Nic z toho samozřejmě není pravda. Tyto pověry nemají základ v ničem jiném, než v anekdotální evidenci, a to v žádném případě neobstojí.
Myslím, že je škoda, že v dnešní moderní společnosti stále máme v novinách, časopisech a na internetu horoskopy, návody na astrální cestování a podobné nesmysly. Ukazuje to však nikoliv na fakt, že tyto metody fungují, nýbrž pouze na to, že lidé jsou konzervativní a mají strach z neznáma. A vesmír, kde je náš život řízen pouhou náhodou, kdy nic není předem dáno, je pro ně děsivý.
Nastal však čas se od těchto pověr odpoutat a dát prostor vědě. Koneckonců, pokud chceme vědět, jak vesmír funguje, pak odpovědi najdeme právě tam.